Divnej stav
Všude kolem. No.. právě že dneska není nereálné, že bude nablízku. (A nebo taky ne, a to mě pak bude štvát, ale na tom teď nesejde.)
Prostě je tu jedna věc, které využívám. Budu tam jen kvůli ní. No. Ještě dneska dopodledne jsem si v duchu říkala, že to vlastně vůbec neřešim (řešim to pořád, vedu si v mysli možné dialogy apod.), ale byla jsem v klidu a chovala se jakoby nic.
Můj současnej stav je... je mi zima, jsem nervozní a ... prostě to je stres. Obavy, který ani nevím přesně, z čeho jsou.
Tyvole. A mám husinu. A taky se někde v sobě bojim, že když tam bude, že se budu chovat nevhodně, možná až moc nevhodně.
Když tam nebude, budu se nudit. Vlastně se budu nudit i tak, protože by to přece nebylo "rande s ní".
Možná se pomatu. Jak ten člověk, který je zoufal.
Ale na druhou stranu. Nejsem já beztak už pomatená?
Já mám prostě docela strach z takové jedné věci.. Po tom naposled jsem byla ještě dlouho hodně zoufalá, kolik slz jsem atobezprdele uronila, kolik peprných snů (moc vlastně ne, ale o to peprnějších představ) jsem měla... A teď je tu možnost, že se s ní reálně setkám. No?!
Možná ten článek zítra zvětším, edituju o info. A nebo ne.
EDITUJI, ale jen se slovy, že než jsem odjela, viděla jsem v televizi upoutávku na jednu věc a tak nějak mi došlo, že tam nejspíš nebude. Nebyla. Je to škoda, no ... sere mě to. Ale jsem spokojená tím, že jsem tam byla. Dělám, co mě baví a jsem na tom líp než kdekdo jiný..
