Go Straight To Hell...

On už samotný pojem "Moje lásky" je jedna velká nadsázka. Jsem ta, která ve skutečnosti opravdouvou, respektive oboustrannou lásku nikdy nezažila....  Jo a převážně žiju z lásek platonických... Tak já teda nějak začnu... Jinak asi na někoho zapomenu, to časový zařazení? S tim si taky nejsem jistá stopro..

Období od předškolního věku až někam do 10 let:

• sestřenice poslouchaly Kelly Family a mně se líbil takovej ten nejmladší, snad Angelo to byl...
• ve školce jsem měla kamaráda, když přeženu, tak je to kamarád pořád, a všichni řikali, že se máme rádi - nikdy to nebyla pravda, žádná školková láska tam nebyla, ale za zmíňku stojí
• ve druhý třídě byla éra Lunetic  a mým idolem se stal Vašek - ted si ani nevybavim, jak že ten vypadal
• á holky ve třídě se začly "zamilovávat" a já jsem byla tázána, kdo mně se líbí - prostě se mi musel někdo líbit, řekla jsem jméno spolužáka, kterej z mého pohledu patří pořád mezi ty z mojí ex-třídy, co stojej za kouknutí se, ale za celejch 9 let jsem se do něj nezamilovala

Pátá třída až sedmička?:

- nechápala jsem, co to maj holky na tom dolejzání za klukama z vyššího ročníku....

•  byla jsem v lázních na astma, nemůžu si vybavit, zda tam se mi někdo líbil, nejspíš  ne e...

- začínám poslouchat mj, skupinu t.A.t.U, čímž se ve mě změní pohled na homosexuály -  dřív jsem se tomu smála...

•  přichází soutěž Česko hledá SuperStar a já se straaašně moc zamilovala do Juliana Záhorovského - opravdu nevim, co se mi na něm líbilo:-)
•  a nesmím opomenout skupinu O-Zone, kde mě dostával jeden z těch nagelovanců

- někdy v té době přišla skupina The Rasmus a ten zpěvák... hm, ten je docela pěknej... a v únoru 2005 se u mě začal postupně měnit hudební vkus, díky Bittersweet

Až do konce ZŠ:

- tady mi začlo docházet, že já jsem "ta jiná"

• TR vydávaj desku, vydávaj jí i HIM a moje sympatie k Laurimu Ylönenovi začínají narůstat...
• vídám tu holčinu, co si pamatuju, že chodila k nám na základku, proč mě tak mrzí, když náhodou tim busem nejede...?, mám tu potřebu ji vídat...
• reality show VyVolení, to byl fenomén, tyjo... a já obdivuju Marušku(nevim, jak dál), jenomže se nejedná jen o obdiv
•  Aleš z Áčka, je to hezkej kluk, to musim uznat i teď, ovšem nic to nemění na faktu, že za těch 9 let jsme se spolu nikdy nebavili:-)
• Tomáš Ujfaluši, Johnny Depp, Drew Fuller, Richard Krajčo a Patrik Eliáš - chlapi, co se mi během tohoto období líbili, líběj se mi pořád, ale prostě... když vidim P!NK mám jinačí pocit, než když vidim nějakýho z nich...
• konec devítky a prostě jsem se vožrala tak, že jsem tropila věci, který bych nikdy jindy nedělala, napsat bych to sem měla, a to i přes to, že se nejednalo ani o "pouhé líbění se"...

A  od prváku po současnost:

- každej den vidim plno kluků, a co jako? maximálně si řeknu: "ten má hezký vlasy", "tendle, to je ale metalista", atd... dokonce už chodim i "mezi lidi" a kluci jsou to poslední, po čem koukám...

• moje slabost pro Finy je velká, ale nejde zas tak o ně, jako spíš o to, jak jsou ty kapely, ve kterých hrajou, dobré... ale stále jsem toho názoru, že Fini jsou nejhezčí, nikde jinde toto nemaj.... jména jako Ville Valo, Tuomas Holopainen, Aki Hakala, Mikko Sirén, .... mohla bych pokračovat donekonečna
• ale jediným chlapem, kterej se mi nejen líbí,ale snad mě i přitahuje, je Lauri Ylönen, on je ten,kterýmu se vzpovídám na plakát... ví o mě všechno, ale zároveň nic, jasný..
• na začátku prváku se mnou jezdil busem pěknej klučina, ale uř jsem ho víc než půl roku neviděla, má oči jako Lauri....
• mojí další láskou se stává Sandra Nasic, zpěvačka Guano Apes, začla jsem je poslouchat právě až letos, i když pár písniček jsem znala.... jinak, co se mi na ní líbí? to já neumim popsat...

- ale teprve teď má to slovo lásky trochu hlubší význam, sice né takovej, kterej by to měj bejt, ale....

• ta holčina z druháku, co má skříňku kousek ode mne... v prosinci jsem si zjistila její jméno - Karolína, něco o ní vim.. znám i její nick na Líbku.... má strašně hezkej zadek... a působí krapet namyšleně... nikdy jsme se spolu nebavily, ale vim, že o mě ví...proč? heh, já se totiž umim chovat strašně trapně, ne ale to je fakt skoro jak nemoc, se za sebe stydim...
• máme ve třídě holčinu, která o sobě tvrdí, že je BI, ale to dneska každej pomalu... během toho roku jsem na sobě zpozorovala, že to nebudou jen sympatie jako ke spolužačce, kterou obdivuju..ano, obdivuju jí, naše třída bez ní, bez naší Mishy? ne - ona tam prostě patří... taky se před ní umim chovat trapně... když v květnu oznámila, že v červnu už nepřijde, fakt mě to mrzelo..
•  dívka, co se mnou občas jede domu busem... miluju její oči, postavu, styl oblíkání..všechno... mám za to, že jsem viděla její tablo, když jsem byla v devítce.., ale kam tim pádem teď chodí..? v červnu nejela snad ani jednou.. nikdy nezapomenu na to, jak si ke mně přisedla 20.2...to byl konzert NW:) a vim, že tam byla volná místa a ona si sedla vedle mě... ne, nebudu si nic růžově malovat - ale snít můžu, ne? jinak to když sedim s kámojdou a ona třeba za náma, nebo před náma, takmelu děsný hadry..Nikola jméno její?
• nikdy nezapomenu na to, jak jsem šla jednou takhle ráno ze šatny a naproti mě šla osoba, jejíž oči.. prostě mě oslnily, ale v tu chvíli se mi zdálo, že ona mi něco říká.. nevím, jestli mi něco opravdu řikala...a proč zrovna mně? jinak je nejspíš o rok výš, ale na druhém konci budovi... za ten školní rok jsem ji viděla párkrát, ale ty oči vidim pořád..
• 6.říjen... osoba, o níž budu psát teď pro mě znamená nejvíc. ve skutečnosti nic... vídám jí na diskárně, tenkrrát, když jsem byla odhodlaná ji oslovit(pochybuji, že bych se stejnš zmohla..), měla společnost - přítele, se kterým si dobře rozumí... jednou jsme se trochu bavily, i když tady se nedá mluvit o rozhovoru, ale ... no jednou málem nastoupila do špatného svozu - do našeho a já  stála vedle...a nic jsem jí neřekla , nic... ale dozvěděla jsem si její jméno, Míša, před 16 týdny jsem ji viděla naposled - to je pozitivní, co....? a dotkla jsem se jí, s nadsázkou řeknu, že jsem po ná vyjela..ona se otočila nejspíš v domnění, že jsem nějakej nechutnej chlap.. ona na mě mírně působí, jakoby něco k holkám... jenže muj gaydar...existuje? nevim, nikdy jsem to neprubla...

- vídám mnoho holek, co na mě zapůsobí, ale některé z nich jsem viděla třeba jen jednou, to nemá cenu rozepisovat...

....zajímavý, kecy, co....

....vůbec bych je nemusela psát....

...ale já chci....

...dokonce bych to mohla i rozepsat...

.....ale proč? jsou to jen mé sny...

...copak? něco se nezdá...

...jo, jsem holka....

.....ano, líběj a přitahujou mě holky...

....ráda bych, aby to jednou nebyly jen sny a představy....

..co pro to udělat? změnu....

...ale to si slibuju pořád...

....chtěla bych konečně poznat lásku....

....obětí a porozumění....

..hmm..

Ale nejvtipnější je stejně to, že moje rodina je proti teplejm... Nechci to tajit.. Až a jestli se někdo objeví, říct to budu muset.... Alespoň někomu... Ségra to tuší, nebo jen rejpe bezdůvodně..? Nevim. Co bude nebo nebude a jak to bude a jestli...  K tomu, abych ale někdy mohla někoho mít se potřebuju změnit... Z introverta na extroverta? To asi nejde zas tak úplně... Ale po fyzický stránce to musim zvládnout... Já? Hm....

I don´t want to live in a lie, but I do it....