Ani nevím, co do nadpisu
Jde o to, že zase něco skončilo a zase se někdo nepohnul z místa. Jesli ano, tak tak pomalu, že to stejně ani nepocítil. Nevím, co bude za rok... Víte.. mám z toho strach. Ale vím, co jsem si říkala před 3 roky... Bylo to o tom, že jako maturantka budu jiná, přinejmenšim postavou. HOVNO.
Nevim, jak to chci všechno nějak dát.. V podstatě za chvíli posranej maturák, pak matura... co PAK??? Ujel mi vlak... NIKDY NIC NEBYLO. To samý s řidičákem. Heh... Zase bleju. Mám ale potřebu něco napsat, ale ani nevim co přesně.
Potřebavala bych nad sebou člověka, nebo třeba bytost, který by mi nařizoval, co dělat a prostě mě k tomu dokopal. Já sama to nezvládám. Nejsem schopna ničeho. Chci být schopna, ale je tu něco, co mi nejde překročit.
Kdo to náhodou čtete, máte mě za neschopnou krávu... nebo třeba za blbku, která všechno svádí na "něco v sobě" a za všim je lenost. Nevim, jak bych vám tohle argumentovala. Jsem případ.
