Být sama sobě hodnotnější
Je pro mě důležité se dál vzdělávat a nezakrnět. Občas mám pocit, že v mé současné práci (ano, furt té samé) se mi "daří" zakrnět.
Seberozvoj, jazyky. Práce na sobě. ANO.
Tenhle rok je ve znamení dělání si půdy pro to, abych nejpozději příští rok mohla tuto práci opustit. S finanční rezervou a hlavně s novými kompetencemi. ("Fun" fact: tuhle jsem jen zkoušela někam psát životopis a odpověděli mi sice v univerzální odpovědi, ale padlo tam, že na tu pozici jsem překvalifikovaná.) Ono je to tak, že člověk většinu života nedělal nic, co by ho vysloveně naplňovalo. Já za tím naplněním chci jít, jdu. I když je i teď občas těžké si pořádně vydefinovat TO ONO.
No a jak se mám?
Jsem víc v pohodě. A míň mě trápí takové ty věci... a nebo aspoň míň často. Jsem za to vděčná.
Tenhle leden je stejně hustej. Zas takový ty ... já nevim, náhody nenáhody. Prostě maličkosti, detaily, souvislosti,.... který do sebe tak zapadají a člověk má pak POCIT/clověk CITÍ, že se věci dějí tak, jak mají. A to je strašně hezký.
Krom těch věcí, kdy jde o další vzdělávání, mám ambici se seznamovat. Prostě s lidma. Vycházet ze své komfortní zóny. Já si totiž... fakt hrozně ráda povídám. Já hrozně ráda řeším věci, různá témata. Ale kromě Mézářící není s kým.
Teď už asi nemám zásadní point. Ale ráda bych sem psala víc. Jen tak, pro sebe.
Vždycky, když se sem přihlásím, divím se, kolik zobrazení měl ten a ten článek/text. Občasné psaní jen tak pro sebe, a přitom je tu nějaký okruh čtěnářstva? Nebo se to snad nějak náhodně zobrazuje jiným autorům?
Netuším. A mávám těm, co to čtou.
