Já mám asi pocit štěstí
Jenže včerejšek? HIM, kapela, co má co dočinění s mojí finofilií a mým dnešní hudebním zaměřením, Aneta, zpěvačka, co má také co dočinění s mým dnešním hudebním zaměřením, ano. Očko, speciál a reklama.
Nikdy by mě nenapadlo, že sestra řekne to, co řekla... Víte, já vidim naději. A to, že teď poslouchám převážně metal, konkrétně v současnosti folk-metal, neznamená, že bych si nechtěla splnit něco, co se mi nesplnilo v r. 2007 a dost mě to mrzelo, sralo, bylo mi to líto.
Ježiš.. Začínám si čímdálvíc uvědomovat, co já v té sestře mám. Náš rozhovor..probraly jsme ledaco, dá se říct všechno, byly tam i narážky na říkejme tomu nadměrnou teplotu.. však ona stejně všechno ví. A psycholog, mimojiné.. prej by mě kryla, podporovala a padlo tam něco o doporučení, že mi to pomůže. Mám jí ráda. To si prej bude pamatovat.. Málokdy to jsem schopna říct.
Je těžké to rozepsat... Ty SOUVISLOSTI se mi honěj v hlavě a opravdu to na sebe navazuje. Ale asi to fakt nejde napsat tak, aby to pochopil i někdo jiný než já. No neni to náhodou dobře?
Včera jsem po dlouhé době usínala s pocitem štěstí. A to i přesto, že předtím padala témata týkající se toho, co bude.. a ta témata nejsou růžová. Já mám ale podporu. Jednu jedinou..ale víte, lepší něco než nic.
Nojo, ale dnešek... Celkem fajn den, ano. Přeju tátovi, ať si užívá s kámošema. A je mi líto mámy, že řekněme takovou možnost nemá. Jenže mám strach, že to půjde dolu s oběma. Jeden občas hulí a to neni drb. Druhej skončí na práškách a to je taky moc pěkný.
Potřebuju toho psychouše, co? A víte, co je sranda? Já si to nevymejšlim! Dřív to bylo na hovno, teď je to na pyču. Ale já jsem přece v pohodě..nepiju, nekouřim, neřežu se. (...)
A prve? Další souvislost, kterou může pochopit asi jen má osoba. Langerka se vyoutovala. (Nemluvim o Blesku, Aha ani Rytmu života:))Ehm, ne snad, že bych já něco takového plánovala. Nebo snad, že bych byla jejím fanouškem kvůli tomu, že je oběma teplo.
