Je skoro půlnoc..
Den byl normální. Řekla jsem si, že si budu hledat více info o VŠ a NSZ... Učinila jsem tak. Stejně jako jsem učinila to, že jsem se objednala na gyndu a zítra tam jdu. Začala jsem číst knížku "Miluj svůj život" a čte se to dobře. Ta pani má pravdu...
JENŽE
Jakmile mám dobrý pocit z toho, že se objeví obor, který by mě skutečně bavil, zjišťuji, že jde studovat pouze dálkově. Pak na mě přicházejí pocity o penězích. Ony i ty posrané NSZ jsou šíleně drahé a já si nemohu vše dovolit. Pak slyšim matku, jak vede "rozhovor" (dá-li se to tak označit) s babi, prý má někde bulku. Nebolí. Nikam nepůjde. Kurva, neni ona blbá? Dál se nikdo na nic neptá...
A já se ptám, kde je tady jediné pozitivum? Kde? Ta pani v té knížce říká, že minulost je za námi, je pryč, smazána a jedině naše pozitivní myšlenky nás dovedou k lepšímu životu. (Trochu jsem to překomolila, ale pointa zůstává. A jsem u první kapitoly...). Jenže já se bojím BUDOUCNOSTI!!! Jak se mám naučit pozitivně myslet...? Když se rozhlídnu kolem sebe a vidim realitu. Budu se snažit. Ale...
