Let's balancovat
Vůbec teď reálně neuvažuji nad tím, že bych někam tento rok dávala přihlášku a vrhla se do studia. To mi došlo až při četbě předchozího příspěvku. Přitom... vlastně bych chtěla, ale paradoxně se mi jednak teď nechce končit v práci a hlavně si nejsem jistá, jestli bych to za konstelace "vztah, na kterém mi záleží, a byt 2kk" byla schopna zvládat.
Samozřejmě, že chci dělat něco, co mě naplňuje, ale mám pocit, že se mi v současné chvíli nechce opouštět zaměstnání, kde jsem se hodila do klidu, zaměstnání, kde se - zdá se - zlepšil kolektiv, zaměstnání, kde v poslední době slušně vydělávám. A to je pro mě teď nejdůležitější. Sorry, je to tak.
Těším se na to, až pro mě nebude tolik důležité dávat si hodně peněž stranou. Teď to pro mě je hodně důležité plus zároveň si samozřejmě člověk zvykne na nějaký standard a menší výplata je pak znát. No uvidíme... ono se to s tou prací bude ještě nějak vyvíjet. Teď jsem hodnocená za něco, co není standardně náplní, a až tenhle úkol pomine, začnu se tam zas víc nudit a budu naštvaná, že ten život jde žít přece jinak.
--
Popojedem.
--
Seberozvoj. No ano, nějaké to malování. Taky masáže a ráda bych se dokopala ke kosmetice. Už nejsem nejmladší a je třeba o sebe pečovat. Sport. No to je taky věc... ! Objevila jsem skutečnost, že vážím cca tolik, kolik jsem měla před více než 10 lety, je třeba před tím nezavírat oči a přiznat si, že váha mi nestagnuje. Zároveň mám ale obavy, obavy z toho, jestli jsem schopna zhubnout zdravě, tj. bez obsedantního řešení každého sousta střídaného se záchvaty žraní.
--
Jsem spokojená. Nemám žádné zásadní splíny, pokud zrovna nemám na sobě takovej ten těžkej kabát. A nebo pokud zrovna mě netrápí moje sexualita, respektive obrat k něčemu, co ten sex nevyhledává a když sex je, často to skončí jinak, než bych chtěla, a jindy se tak preventivně vyhýbám tomu ten sex mít. O tom třeba jindy. Popravdě je to téma, které nedokážu řešit zatím nikde a detailně s nikým.
Relativní duševní pohoda.
Ale... pak přišel ten den, který poznamenal celou českou společnost, předvánoční čas, a asi úplně všechny. Mě troufám si říct víc, přecejen nějaké vazby tam historicky jsou a člověk si říká, co by, kdyby ... A vlastně vůbec, prostě mě semílá to, jak moc je společnost rozdělená, semílá mě nenávist okolo mě, deptá mě násilí, deptá mě to, že se objevují více a více útoky na LGBTQ+ lidi. A to kvůli nenávisti, kterou rozdmýchávají politici. Chtělo se mi brečet, nechybělo, abych se sesypala, popravdě jsem cíleně eliminovala zpravodajství.... a teprve včera jsem přišla do práce od toho dne a připomínalo se mi to. Možná to na mě ještě dopadne. Nebo se to projeví jindy a jinak, třeba při mazlení se zvířetem. Ty lidské emoce jsou... no, je zajímavé to pozorovat a analyzovat.
...vlastně jsem to chtěla rozepsat úplně jinak, popsat tu událost, ale vlastně mi přijde, že mi to nepřísluší. Netýká se mě to, i když se mě to týká. Snad jen... ať všechny duše najdou klid.
--
A taková skorokulturní vsuvka, zkrátka KRUHY:
- baví mě, jak je všechno propojené
- před mnoha a mnoha lety jsem čítala jeden časopis a jjeho on-line články sdílené přes FB;
- taky jeden komiks;
- přibližně v té době, vlastně o něco později, jsem objevila jednoho interpreta, který se mi dostal pod kůži;
- později, přesně řečeno ca od 2016 do 2023, postupně vyplynulo, že ten interpret je zároveň autorem těch textů, toho komiksu....
A cítím s ním takové lidské propojení (i co se týká nějakého vývoje během let), i když on mě nezná víc než jako návštěvníka, čtenáře, zákazníka, posluchače.
Jo, to jsou ty Vesmíry a to mě na tom životě baví. Tak ten život žiju.
