Mám chuť brečet a ani nevim, proč...
Ani nevim, proč..... Nevim vlastně, co tu teď hodlám psát.... Ale já se potřebuju vypsat!
Už je 4. tejden prázdnin... A kde je ta moje zkurvená změna, o kterou jsem se chtěla snažit loni toudle dobou, kterou jsem měla naplánovanou mezi 23.dubnem a 21. květnem, ta, které jsem chtěla docílit už někdy v osmičce.... prostě všechny mě zasrané rádoby změny.... Kde jsou? Nikde a nikdy nebyly! A můžu si za to sama! Jo, tak to bylo zase naplánovaný, na tydle prázdky..... Dneska jsem jakoby začla. Tědlech začítků už bylo... a kam to vedlo? Nikam!
Když se člověk narodí introvertem.... Když nepobere moc krásy, prostě když je hnusnej.... Když ho ve školce šikanujou... Když je ve škole největšim outsiderem..... Když se furt nudí, protože namá kam a s kym jít... Když z tý nudy žere, místo toho, aby se šel sám projít...... Když vázne komunikace s rodinou.... Když žije jen ve snech...... Když neumí prosadit a někdy ani projevit svůj názor..... Když potká lidi ze zš a je tam, kde byl..... Když nemá pevnou vůli.....
......, tak už ho nic nebaví a nemá žádnou motivaci... a kdovíco ještě..... Prej, když chci něčeho fakt docílit, tak se vschopim a jde to..... Tak pak jen přemejšlim, jestli já to opravdu chci - tu změnu. Když nemám motivaci.... Je hezký snít, ale pak když se probudim..?!
Ale jdu do toho! ...jakmile jsem toto napsala, opouští mě chuť psát dál, jde na mě zas ten pocit a nejspíš realita, že stejně nic nezvládnu.... Zejtra si uklidim, začnu se shánět po tý knížce, co mám přečíst... taky bych si mohla trochu osvěžit angličtinu.... Chci něco dokázat, ačkoli nevěřím, že se mi to povede, ale je to muj sen, kterej chci jednou zrealizovat. Pojedu do Finska, tam kam mě to táhne nejvíc.... Povaha Finů, finština,..... A tam je angličtina k zapotřebí, že?! A )plně nejhezčí by bylo tam jet se svou láskou;-) Ano, ale abych někdy tu lásku opravdu měla, musím změnit sůvj zevnějšek.... Přece by žádná nechtěla horu špeků, ne? A k tomu, abych nežrala by mi mohlo pomoct to, že budu zabavená! Ćím? Budu se věnovat AJ, budu si uklízet, budu číst.... A nebo bych mohla jít ven, vždyť se mi vždycky příroda líbila! Nepotřebuju k tomu lidi, maximálně psa. A co ta moje komunikace? Dělá mi docela problém komunikace i přes net... Většině lidem, co jsou v reálu nekomunikativní, to po netu jde! Tak proč ne mně? Co kdybych obnovila to svoje ICQ a přicházela na nové lidi?? Taky bych se měla nějak osamostatnit. Ano, jsem samotář dost velkej, ale teď mi jde o to, abych nebyla závislá na rodičích... Jo, je možný, že to pro ně bude horší - teď je doma ta holka, co nedělá problémy, ale jestliže chci někdy odjet, jestliže jednou nastane den, při kterém se na mě vyserou, díky mé orientaci, tak to, co je teď není řešením! Tento týden, nejpozději však ve sředu(!) bych měla mamce říct o tom piercingu! Opravdu ho chci, mohla jsem ho mít už 2 měsíce, kdybych byla plnoletá.... Už přes měsíc, kdybych dokázala otevřít hubu! A je součást mé změny, víte?! A co kdybych si našla nějaký nový zájem? Respektive, co kdybych se začla věnovat tomu, co mě vždycky lákalo a zajímalo? Mohla bych začít aktivně brojit proti týrání zvířat, používat kosmetiku, která na nich netestuje... A co ta psychologie?? No..?! Knížky - jo, začnu číst, vím, že toto téma by mě bavilo, ale já míto toho vždycky z nudy žrala, nebo byla na PC.... A myslím, že četbou tohoto žánru bych se mohla změnit i duševně!!!!!!
Psala jsem z patra, dává to alespoň trochu smysl? Logiku to má, ne? Jsem moc naivní?
S tim piercem - přece je mi jedno, co na to řeknou ostatní, chci to já! Reakce rodiny? Jednou to přijde ve většim..... Prostě hůř může být vždycky a i pád na hubu je pohyb vpřed a to já potřebuju! ..to je ale pravdivý.... Musim se naučit vzepřít ostatním a konat podle sebe! A jít si za svym cílem - snem, sny!
Takovej postřeh dne, kterej asi taky může za tento článek... Nikdy jsem nehulila, a nemám ráda smažky,a tráva mi smrdí... Ale štve mě, že jsem nikdy ani neměla tu možnost to zkusit. Nedokážu říct, zda bych přijala nebo odmítla. Nevím. Nemám partu! A zároveň znám plno lidí, který v tom jednou. A je mi vlastně trapně, že ani nevim, jestli se to šlukuje jako cíga, že bych to neuměla ubalit, že nevim, jestli je skleněnka jen na jedno použití.... a další spousta věcí kolem.... Ale nevím, proč to píšu! Jo a s tim taky souvisí vodní dýmka - o tý vim v podstatě stejný hovno jako o trávě.... No co, out jsem byla vždycky. Ale já bych to docela zkusti chtěla..., teda já bych spíš chtěla kamarádit s pohodovejma lidma, kterym bych se mohla svěřit, se kterejma bych zažila srandu, kteří by mě do tohodle právě třeba i zasvětili... P
Prostě mi něco uniklo.... Takovej ten krásnej věk 12 - (zatim) 16 let.... A nechci bejt furt ta out, co si neužívá.... Ale to už se opakuju.....
Ten článek asi nedává moc smysl, že?
Jen mě teď napadlo; kde já mám ty lidi najít? Přes net... a pak vzepření se rodičum a vydání se něam sama..??
Asi končim. A sama jsem na sebe zvědavá, jak "to dám"... Nevěřim si , ale opravdu to chci dokázat!
