Go Straight To Hell...

Je Silvestr a já jsem doma. S ničím jiným jsem ani nepočítala, takže mě to nemrzí. Nevím, jesli by to všechno šlo tak moc kolem mě, kdybych to měla s kým slavit.. Ale prostě nějak nevim, co slavit. A za každou cenu se ožrati, ale kdepak... Mám z roku 2011 strach, bude "zajímavý" - maturuju a prostě tak nějak to všechno začne. Že ne? Musím věřit, že vše bude ok, tedy lepší než teď. Sice tady nejsou vyhlídky, ale když si budu říkat, že vše bude na zavyližprdel, tak to tak bude. Co mě čeká a co chci (ne "chtěla bych"): 1. maturita, chci odmaturovat 2. o prázdninách, vlastně ještě před, chci na nějaký ten festival 3. chci být přijata na vysokou školu, která mě bude bavit 4. chci mít brigádu, prostě nějaký přivýdělek, abych nevysávala moc rodiče 5. chci zhubnout, to znamená věřit, že na to mám a nezahazovat to po prvním neúspěchu 6. chci bydlet, co se studií týká, jinde, s tím souvisí přivýdělek 7. založím si profil na igirls, chci mít okruh přátel, co jsou na tom stejně 8. když se mi něco nevydaří, nebudu to hned vzdávat, mám na to 9. nenechám se ovlivnit škaredými myšlenkami jiných, začnu myslet pozivivněji 10. prostě začnu žít jiný, lepší život! Tomu předchází asi ten psycholog. Tady v rodině to není jednoduché, nesmím se tím nechat pohltit. Tak mi držte palce.