Žít si tak
V klidu a v soukromí. Domnívám se, že by mi to prospělo. Ano, zajisté. Já nemám ani, kam jít. Tu neni ani jedna posraná místnost, kde být sama. Asi se zblázním. Peníze na nájem nemám a mít nebudu. Nevím, jak si to představuji. Bude to ještě složité. Odreagování. Jak? Můžu jít do přírody, ano. Asi půjdu. Jenže já si potřebuju v klidu sednout a sepsat příhody posledních 3 týdnů. A že jich bylo! Nejde to. Opravdu ne. Vyhovovalo by žít sama, třeba v té garsonce. Možná. Asi si to představuji moc lehce. Nic jiného mě ale ve chvílích, kdy potřebuju být sama a nejsem, nenapadá. Třeba by mě to naučilo se o sebe postarat, myslím tím vaření a takovéto pravděpodobně základní věci. Jenže proč to řeším? Stejně bych to neměla, z čeho platit. A to by šlo jen (co jsem včera zjistila) o 3 000 Kč měsíčně včetně různých poplatků.
