Zralá na psychiatra
Už to skončilo a já nevim, co bude.
Jednak VÍM, že budu začínat od nuly. Nemám žádný vazby.. myslím přátele. Nebo minimum , a to ze školy a to teď končí. Mám strach.
Do toho mi bude chybět ona. Ono je asi dobře, že je to tak... I když proč? Tak bych KOUKALA. Teď nebudu ani to...
Čím víc mi dochází, jak je dokonalá.. to, že mě přitahuje je teď až druhá věc.
Je jedna písnička, která mě moc rozbulela v květnu a od té doby jsem ji slyšela jen jednou (v rádiu, takže se to nedalo ovlivnit)... Teď se na ní chystám, řekla jsem si totiž, že "až to skončí", pobrečim si zas...
No... jenže já bulim a nepotřebuju k tomu tuhle konktétní.
Ale ten psycholog je vážná věc (v nadpisu mám psychiatra, ale o tom neuvažuju, rptoože nechci!)... a bude realizována.
No nic... jsem jen pozérskej poet, kterýmu došla slova a všude kolem je ticho... A ona je všude kolem.
DĚKUJI.
A budu se snažit o to, aby to včera nebylo naposled. No a co z toho? Těžko půjdem někam p o k e c a t...
Mám ráda rebélie a ty jsi ukázala, že se tě to také velmi týká. Dokonalá. Skvělá. A pryč.
